Skutky apoštolské 2

Bible 21

Den Letnic

2 Když přišel den Letnic, ^[a] byli všichni spolu. ² Náhle se z nebe ozval hukot, jako by se řítil prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. ³ Ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, které se rozdělily a spočinuly na každém z nich. ⁴ Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.

⁵ V Jeruzalémě tehdy pobývali zbožní Židé z každého národa na světě. ⁶ Když se ozval ten hukot, sešla se spousta lidí a byli ohromeni, protože je každý slyšel mluvit svou vlastní řečí. ⁷ Úžasem bez sebe říkali: „Hleďte, copak ti všichni, kdo tu mluví, nejsou Galilejci? ⁸ Jak to, že tedy každý slyšíme svou rodnou řeč? ⁹ Parthové, Médové, Elamité a obyvatelé Mezopotámie, Judeje i Kappadokie, Pontu a Asie, ¹⁰ Frygie i Pamfylie, Egypta i krajů Libye vedle Kyrény a příchozí z Říma, jak Židé, tak proselyté, ¹¹ Kréťané i Arabové – slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!“ ¹² Všichni žasli a nevěděli, co si o tom myslet. „Co má tohle znamenat?“ ptali se jeden druhého.

¹³ Někteří se ale posmívali a říkali: „Opili se novým vínem!“

Bůh ho učinil Mesiášem!

¹⁴ Tehdy vstal Petr s ostatními jedenácti a hlasitě k nim promluvil: „Židé a všichni, kdo pobýváte v Jeruzalémě, chci vám něco oznámit. Dobře mě poslouchejte: ¹⁵ Tito lidé vůbec nejsou opilí, jak si myslíte – vždyť je teprve devět hodin! ¹⁶ Děje se ale, co bylo předpověděno ústy proroka Joele:

²² Slyšte má slova, Izraelité: Bůh vám dokázal, kdo je Ježíš Nazaretský, když skrze něj mezi vámi konal divy, zázraky a znamení, jak sami dobře víte. ²³ Když vám ho Bůh podle své jisté vůle a prozřetelnosti vydal, ukřižovali jste ho rukama bezbožníků. ²⁴ Bůh jej ale vzkřísil a zprostil utrpení smrti, protože nemohl zůstat v její moci. ²⁵ David o něm říká:

²⁹ Bratři, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pochován – jeho hrob tu máme dodneška! ³⁰ Jako prorok ale věděl, co mu Bůh zaslíbil: přísahal mu, že na jeho trůn posadí jednoho z jeho vlastních potomků. ³¹ Když říkal, že jeho duše nezůstane v záhrobí a jeho tělo nepodlehne rozkladu, předvídal tedy Mesiášovo vzkříšení.

³² A právě Ježíše Bůh vzkřísil – my všichni jsme toho svědkové! ³³ Byl vyvýšen na Boží pravici, přijal od Otce zaslíbení Ducha svatého a to, co teď vidíte a slyšíte, je jeho vylití. ³⁴ David přece nevystoupil do nebe, ale sám říká:

³⁶ Ať si je všechen lid Izraele jist, že Bůh učinil Pánem a Mesiášem právě Ježíše, kterého jste ukřižovali!“

³⁷ Ta slova je zasáhla do srdce. Začali se Petra a ostatních apoštolů ptát: „Co máme dělat, bratři?“

³⁸ „Čiňte pokání,“ odpověděl Petr, „a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy. I vy přijmete dar Ducha svatého, ³⁹ neboť to zaslíbení platí pro vás a vaše potomky i pro všechny, kdo jsou daleko – kohokoli povolá Hospodin, náš Bůh.“ ⁴⁰ Dosvědčoval to ještě mnoha jinými slovy a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“

Měli všechno společné

⁴¹ Ti, kdo ochotně přijali jeho slova, se pak dali pokřtít a toho dne se připojilo okolo tří tisíc lidí. ⁴² Zůstávali v apoštolském učení a ve společenství, v lámání chleba a v modlitbách.

⁴³ Všechny naplnila posvátná úcta a skrze apoštoly se dělo mnoho zázračných znamení. ⁴⁴ Všichni věřící byli pospolu a měli všechno společné. ⁴⁵ Prodávali pozemky a majetky a rozdělovali všem, jak kdo potřeboval. ⁴⁶ Denně zůstávali svorně v chrámu a ve svých domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a upřímným srdcem. ⁴⁷ Chválili Boha a všem lidem byli příjemní. Pán k nim pak denně přidával další zachráněné.