První Samuelova 17

Bible 21

David a Goliáš

17 Filištíni tehdy spojili svá vojska a vytáhli do boje. Shromáždili se u judského Socha a utábořili se v Efes-danimu mezi Sochem a Azekou. ² Také Saul a izraelští muži se shromáždili. Utábořili se v údolí Ela a sešikovali se k bitvě proti Filištínům. ³ Filištíni stáli na jednom kopci, Izraelci na protějším a mezi nimi bylo údolí.

⁴ Z filištínského tábora vystoupil jejich zápasník jménem Goliáš z Gatu. Byl vysoký šest loktů a píď. ^{[a] 5} Na hlavě měl bronzovou přilbu. Oblečen byl do bronzového šupinatého pancíře o váze 5 000 šekelů. ^{[b] 6} Na nohou měl bronzové chrániče a na zádech bronzovou šavli. ⁷ Jeho kopí mělo násadu jako tkalcovské vratidlo a železný hrot o váze 600 šekelů. ^[c] Před ním šel štítonoš.

⁸ Goliáš se stavěl před izraelské šiky a volal na ně: „Proč jste sem přišli? Šikujete se do boje? Já jsem přece Filištín a vy jste Saulovi sluhové. Vyberte si někoho, ať přijde sem ke mně. ⁹ Jestli mě v boji přemůže a zabije, budeme vám sloužit. A jestli já přemůžu a zabiju jeho, budete jako naši otroci sloužit vy nám.“ ¹⁰ Potom ten Filištín dodal: „Vyzývám dnes izraelské šiky: Dejte mi někoho, kdo se mnou půjde na souboj!“ ¹¹ Když Saul s celým Izraelem slyšeli slova onoho Filištína, byli zděšeni a hrozně se báli.

¹² David byl synem onoho Efratejce z judského Betléma jménem Jišaj, který měl osm synů. Ten byl v Saulově době už příliš starý, ¹³ ale jeho tři nejstarší synové táhli se Saulem do války. Prvorozený se jmenoval Eliab, druhý Abinadab a třetí Šama – tito tři odešli do války. ¹⁴ David byl ale nejmladší. Tři nejstarší odešli se Saulem, ¹⁵ kdežto David se musel od Saula vrátit do Betléma pást ovce svého otce.

¹⁶ Filištín zatím po čtyřicet dnů každé ráno i večer přicházel a předváděl se.

¹⁷ Jednou řekl Jišaj svému synu Davidovi: „Vezmi svým bratřím tady efu ^[d] praženého zrní a těchto deset chlebů a běž to odnést do tábora svým bratrům. ¹⁸ Tady těch deset kusů sýra vezmi pro velitele jejich oddílu. Navštiv své bratry, vyřiď jim pozdrav a přines od nich zprávy. ¹⁹ Jsou se Saulem a se všemi izraelskými muži v údolí Ela a bojují s Filištíny.“

²⁰ David tedy ráno vstal, svěřil ovce hlídači, všechno to vzal a šel, jak mu Jišaj přikázal. Dorazil k okraji tábora, právě když vojsko v šiku vyráželo s válečným pokřikem. ²¹ Izraelci i Filištíni se seřadili, jeden šik proti druhému. ²² David nechal své věci u hlídače zásob a běžel k šiku. Když tam dorazil, ptal se bratrů, jak se mají. ²³ Ještě s nimi mluvil, když vtom z filištínských řad vystoupil jejich zápasník jménem Goliáš z Gatu. Vykřikoval tak jako předtím a David to slyšel. ²⁴ Jakmile Izraelci toho muže spatřili, všichni se před ním v hrozném strachu dali na útěk.

²⁵ „Vidíte toho muže, co vystoupil?“ říkali Izraelci. „Jde urážet Izrael. Kdyby ho někdo zabil, král by ho zahrnul spoustou bohatství, dal by mu svou dceru a jeho otcovský rod by v Izraeli osvobodil od daní.“

²⁶ David se mužů kolem sebe zeptal: „Cože dostane ten, kdo toho Filištína zabije a zbaví Izrael té ostudy? Kdo je tenhle filištínský neobřezanec, že uráží šiky živého Boha?“ ²⁷ Muži mu tedy pověděli stejně jako předtím, co čeká toho, kdo by ho zabil.

²⁸ Jeho nejstarší bratr Eliab ale zaslechl, jak s nimi mluví, a hrozně se na Davida rozhněval: „Proč jsi sem vlastně přišel? A komu jsi svěřil těch pár ovcí na poušti? Znám tu tvou drzost a zlomyslnost! Přišel ses podívat na bitvu, co?“

²⁹ „Co jsem zase provedl? To se nemůžu zeptat?“ bránil se David. ³⁰ Potom se obrátil na dalšího se stejnou otázkou a muži mu odpovídali právě tak jako předtím.

³¹ To, co David říkal, se rozneslo. Ohlásili to i Saulovi a ten si ho dal zavolat. ³² „Ať se toho Filištína nikdo neleká!“ řekl David Saulovi. „Tvůj služebník půjde a bude se s ním bít.“

³³ „Nemůžeš se s tím Filištínem bít,“ namítl mu Saul. „Jsi ještě chlapec a on je bojovník už odmalička.“

³⁴ David mu odpověděl: „Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev nebo medvěd a vzal ze stáda ovci, ³⁵ pustil jsem se za ním, srazil jsem ho a vyrval mu ji z tlamy. A když se vrhl na mě, chytil jsem ho za hřívu a tloukl ho, dokud jsem ho nezabil. ³⁶ Tvůj služebník už zabil lva i medvěda. A tenhle filištínský neobřezanec dopadne stejně, protože urážel šiky živého Boha,“ ³⁷ pokračoval David. „Hospodin, který mě vysvobodil ze spárů lva i medvěda, mě vysvobodí i ze spárů toho Filištína.“

„Tak tedy jdi,“ řekl na to Saul Davidovi. „Kéž je Hospodin s tebou!“

³⁸ Saul pak Davida nechal obléci do svých šatů, na hlavu mu nasadil bronzovou přilbu a oblékl mu pancíř. ³⁹ David si na ty jeho šaty připásal také jeho meč a chtěl jít, jenže na to nebyl zvyklý, a tak Saulovi řekl: „V tom jít nemůžu. Nejsem na to zvyklý,“ a svlékl to ze sebe. ⁴⁰ Pak si vzal svou hůl, vybral si pět oblázků z potoka, vložil je do kapsy ve své pastýřské mošně, do ruky vzal prak a vyrazil na Filištína.

⁴¹ Filištín, vpředu se svým štítonošem, vyrazil proti Davidovi. ⁴² Jakmile si ho všiml, pohrdavě si ho prohlédl. Byl to přece ještě chlapec, takový pohledný zrzek. ⁴³ „Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?“ křikl Filištín na Davida a začal ho proklínat při svých bozích. ⁴⁴ „Pojď ke mně,“ hulákal na Davida, „a nechám tvé tělo ptákům a divoké zvěři!“

⁴⁵ David mu ale odpověděl: „Ty proti mně jdeš s mečem, kopím a šavlí, ale já jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských šiků, které jsi urážel. ⁴⁶ Dnes tě Hospodin sevře do mé ruky, zabiju tě a useknu ti hlavu. Mrtvoly filištínského vojska dnes nechám ptákům a divoké zvěři, takže celá zem pozná, že Bůh je s Izraelem. ⁴⁷ Všichni, kdo se tu shromáždili, poznají, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin. Toto je Hospodinův boj a on vás vydá do našich rukou!“

⁴⁸ Jakmile Filištín vykročil a zamířil k Davidovi, aby ho napadl, David rychle vyběhl z řady proti němu. ⁴⁹ Sáhl rukou do mošny, vzal odtud kámen, vystřelil z praku a zasáhl Filištína do čela. Kámen se mu zaryl do čela a on se skácel tváří k zemi.

⁵⁰ Tak David přemohl onoho Filištína prakem a kamenem. Zasáhl Filištína a zabil ho, i když neměl žádný meč. ⁵¹ Potom David přiběhl a stanul nad Filištínem, chytil jeho meč, vytáhl ho z pochvy a dorazil ho; usekl mu hlavu.

Když Filištíni viděli, že jejich hrdina padl, dali se na útěk. ⁵² Izraelští a judští muži vyrazili za nimi a s pokřikem hnali Filištíny až ke vchodu do Gatu ^[e] a k samým branám Ekronu. Filištínští padlí leželi podél cesty k Šaarimu a také až ke Gatu a Ekronu. ⁵³ Když se synové Izraele vrátili z honby za Filištíny, vyplenili jejich tábořiště. ⁵⁴ David potom vzal hlavu toho Filištína, přenesl ji do Jeruzaléma a jeho zbroj uložil ve svém stanu.

⁵⁵ Když Saul viděl Davida, jak jde na Filištína, zeptal se svého vojevůdce Abnera: „Čí syn je ten chlapec, Abnere?“

„Jakože jsi živ, králi, nevím,“ odpověděl Abner.

⁵⁶ „Vyptej se na toho mladíka, čí je syn,“ poručil král.

⁵⁷ Jakmile se David po zabití toho Filištína vrátil, Abner ho vzal a přivedl před Saula. Hlavu Filištína ještě držel v ruce.

⁵⁸ „Čípak jsi syn, chlapče?“ zeptal se ho Saul.

„Syn tvého služebníka Jišaje Betlémského,“ odpověděl David.