První Mojžíšova 29

Bible 21

Jákobovo ženění

29 Jákob tedy směle vykročil na cestu a přišel do země východních národů. ² Když se rozhlédl, spatřil v poli studnu. Poblíž ležela tři stáda ovcí, neboť ta studna sloužila k napájení stád. V jejím ústí však ležel veliký kámen. ³ Pastýři ten kámen z ústí studny odvalovali, teprve když se tam shromáždila všechna stáda, a tehdy napájeli dobytek. Potom kámen vraceli zpět na jeho místo v ústí studny.

⁴ Jákob se jich zeptal: „Odkud jste, bratři?“

„Z Cháranu,“ odpověděli.

⁵ „A znáte Lábana, syna Náchorova?“ zeptal se jich.

„Známe,“ odpověděli.

⁶ Zeptal se jich: „Daří se mu dobře?“

„Ano,“ odpověděli. „Podívej, jeho dcera Ráchel právě přichází s ovcemi.“

⁷ Na to jim řekl: „Do večera je ještě daleko; teď přece není čas shánět dobytek. Napojte ovce a jděte ještě pást.“

⁸ „To nejde,“ odpověděli. „Budeme moci napojit ovce, teprve až se shromáždí všechna stáda a odvalí se kámen z ústí studny.“

⁹ A zatímco s nimi mluvil, přišla Ráchel se stádem svého otce. Byla totiž pastýřka. ¹⁰ Když Jákob spatřil Ráchel, dceru svého strýce Lábana, a jeho stádo, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studny a dal stádu svého strýce Lábana napít. ¹¹ Nato Ráchel políbil a hlasitě se rozplakal. ¹² A když jí řekl, že je příbuzný jejího otce, že je Rebečin syn, běžela to povědět svému otci.

¹³ Jakmile Lában uslyšel zprávu o svém synovci Jákobovi, rozběhl se mu naproti. Objal ho, políbil a přivedl ho do svého domu. Když pak Jákob Lábanovi vyprávěl o všem, co se stalo, ¹⁴ Lában mu řekl: „Opravdu jsi má krev a tělo!“

Když pak u něj Jákob zůstal už celý měsíc, ¹⁵ Lában mu řekl: „I když jsi můj příbuzný, nebudeš přece u mě sloužit zadarmo. Řekni mi, co chceš za odměnu.“

¹⁶ (Onen Lában měl dvě dcery: starší se jmenovala Léa a mladší Ráchel. ¹⁷ Léa měla měkké oči, ale Ráchel byla nápadně krásná, překrásná dívka.) ¹⁸ Jákob si zamiloval Ráchel, a tak řekl: „Budu ti sloužit sedm let za tvou mladší dceru Ráchel.“

¹⁹ Lában odpověděl: „Dám ti ji raději než komukoli jinému. Zůstaň u mě.“ ²⁰ A tak Jákob sloužil za Ráchel sedm let a zdálo se mu to jako pouhá chvíle, protože ji miloval.

²¹ Potom Jákob Lábanovi řekl: „Můj čas se naplnil. Dej mi mou ženu, chci být s ní.“

²² Lában tedy shromáždil všechny místní muže a vystrojil hostinu. ²³ Večer pak vzal svou dceru Léu, přivedl ji k Jákobovi a ten s ní spal. ²⁴ (A Lában tenkrát své dceři Lée daroval svou otrokyni Zilpu jako děvečku.)

²⁵ Přišlo ráno a hle – byla to Léa! „Cos mi to udělal?“ ptal se Jákob Lábana. „Copak jsem ti nesloužil za Ráchel? Proč jsi mě obelstil?“

²⁶ „V našem kraji není zvykem vdávat mladší dříve než prvorozenou,“ odpověděl mu Lában. ²⁷ „Až s ní strávíš svatební týden, dáme ti i tu druhou – za to, že mi budeš sloužit dalších sedm let.“

²⁸ Jákob tedy souhlasil. Strávil svatební týden s Leou a Lában mu pak dal za ženu svoji dceru Ráchel. ²⁹ (Také jí Lában daroval děvečku – svou otrokyni Bilhu.) ³⁰ Jákob tedy spal i s Ráchel. Miloval ji ovšem více než Léu. Sloužil pak u Lábana ještě dalších sedm let.

Jákobovy děti

³¹ Když Hospodin viděl, že Léa je nemilovaná, otevřel její lůno. Ráchel však byla neplodná. ³² Léa počala a porodila syna. Dala mu jméno Ruben (Hleďte, syn!), neboť řekla: „Hospodin pohlédl na mé trápení. ^[a] Teď už mě můj manžel bude milovat.“

³³ Potom počala znovu, a když porodila syna, řekla: „Hospodin slyšel, že jsem nemilovaná, a tak mi dal i tohoto.“ Dala mu tedy jméno Šimeon, Vyslyšení.

³⁴ Potom počala znovu, a když porodila syna, řekla: „Tentokrát se ke mně můj muž připojí – vždyť jsem mu porodila tři syny!“ A proto dostal jméno Levi, Spojení.

³⁵ Potom počala znovu, a když porodila syna, řekla: „Teď budu chválit Hospodina!“ Proto mu dala jméno Juda, Chvála. Tehdy přestala rodit.