První Mojžíšova 21

Bible 21

Izák a Izmael

21 Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a Hospodin pro Sáru udělal, co slíbil. ² Sára i přes Abrahamovo stáří počala a v době, kterou mu Bůh předpověděl, porodila syna. ³ Abraham dal svému synovi narozenému ze Sáry jméno Izák, Smíšek. ⁴ Když bylo Izákovi osm dní, Abraham svého syna obřezal, jak mu Bůh přikázal. ⁵ Když se mu narodil syn Izák, bylo Abrahamovi sto let.

⁶ Sára řekla: „Bůh mi daroval smích! Všichni, kdo o tom uslyší, se budou smát se mnou.“ ⁷ Řekla také: „Kdo by byl Abrahamovi řekl, že Sára bude kojit děti? Ale porodila jsem mu syna – i přes jeho stáří!“

⁸ Když dítě povyrostlo, přestalo se kojit. V den, kdy se Izák přestal kojit, vystrojil Abraham velikou hostinu. ⁹ Sára pak viděla, že syn, kterého Abrahamovi porodila Egypťanka Hagar, je posměvač. ¹⁰ Řekla tedy Abrahamovi: „Vyžeň tu děvečku i jejího syna. Syn té děvečky přece nebude dědit spolu s mým synem, s Izákem!“

¹¹ Abrahama ta slova velmi trápila. Šlo přece o jeho syna. ¹² Bůh ale Abrahamovi řekl: „Netrap se kvůli chlapci ani kvůli své děvečce. Poslechni Sáru ve všem, co ti řekla, protože tvé símě bude povoláno v Izákovi. ¹³ I ze syna děvečky však učiním národ, neboť je tvým potomkem.“

¹⁴ Abraham vstal časně ráno, vzal chléb a měch s vodou, naložil to Hagar na záda a poslal ji i s dítětem pryč. Odešla tedy a bloudila Beeršebskou pouští.

¹⁵ Když jí voda v měchu došla, složila dítě pod jedním keřem ¹⁶ a šla si sednout naproti, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: „Nemohu se dívat, jak dítě umírá.“ Usedla naproti a dala se do pláče.

¹⁷ Bůh uslyšel chlapcův hlas a Boží anděl zavolal na Hagar z nebe: „Co je ti, Hagar? Neboj se, neboť Bůh uslyšel chlapcův hlas tam, kde je. ¹⁸ Vstaň, vezmi chlapce a postarej se o něj, protože z něj učiním veliký národ.“

¹⁹ Tehdy jí Bůh otevřel oči a uviděla pramen vody. Šla tedy, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.

²⁰ Bůh pak byl s chlapcem a ten rostl. Bydlel na poušti a stal se z něj velký lučištník. ²¹ Bydlel v Paranské poušti a jeho matka mu vybrala ženu z Egypta.

Studna přísahy

²² Někdy v té době Abimelech s velitelem svého vojska Píkolem řekl Abrahamovi: „Bůh je s tebou ve všem, co děláš. ²³ Proto mi teď při Bohu odpřisáhni, že neoklameš mne ani mého nástupce a potomka a že se ke mně a k zemi, v níž jsi pobýval, budeš chovat tak přátelsky, jako jsem se zachoval já k tobě.“

²⁴ Abraham řekl: „To odpřisáhnu.“

²⁵ Abraham si tehdy Abimelechovi stěžoval kvůli studni s vodou, kterou mu Abimelechovi služebníci násilím vzali. ²⁶ Abimelech však řekl: „Nevím, kdo by udělal něco takového. Sám jsi mi to neřekl a já jsem o tom až do dneška neslyšel.“

²⁷ Abraham pak vzal ovce a voly, dal je Abimelechovi a vstoupili spolu do smlouvy. ²⁸ Když Abraham postavil sedm jehňat ze stáda zvlášť, ²⁹ zeptal se ho Abimelech: „Co znamená těch sedm jehňat, která jsi postavil zvlášť?“

³⁰ „Těch sedm jehňat ode mě dostaneš na svědectví, že jsem tu studnu vykopal já,“ odpověděl mu Abraham.

³¹ (A tak to místo dostalo jméno Beer-šeba, Studna přísahy, neboť si tam oba přísahali.)

³² Poté, co vstoupili v Beer-šebě do smlouvy, Abimelech vstal a vrátil se s velitelem svého vojska Píkolem do filištínské země. ³³ Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Hospodina, Věčného Boha. ³⁴ Abraham potom ještě dlouho bydlel ve filištínské zemi.