Matouš 8

Bible 21

Naše neduhy sňal

8 Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy. ² Vtom přišel jeden malomocný a klaněl se mu se slovy: „Pane, kdybys jen chtěl, dokážeš mě očistit.“

³ On vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ A jeho malomocenství bylo ihned očištěno. ⁴ Potom mu Ježíš řekl: „Dej pozor, abys to nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj Bohu dar, který přikázal Mojžíš ^[a] – na svědectví pro ně.“

⁵ Když vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho: ⁶ „Pane, můj služebník leží doma raněn mrtvicí a strašně trpí.“

⁷ Ježíš mu řekl: „Já přijdu a uzdravím ho.“

⁸ Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. ⁹ Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,‘ jde; když řeknu jinému ‚Přijď,‘ přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,‘ udělá to.“

¹⁰ Ježíš, překvapen tím, co uslyšel, řekl těm, kdo šli za ním: „Amen, říkám vám, takovou víru jsem nikde v Izraeli nenašel! ¹¹ Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i od západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království, ¹² ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.“

¹³ Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: „Jdi. Ať se ti stane, jak jsi uvěřil.“ A v tu chvíli byl jeho služebník uzdraven.

¹⁴ Když potom Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl tam jeho tchyni, jak leží s horečkou. ¹⁵ Dotkl se její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala ho obsluhovat. ¹⁶ Večer k němu přivedli mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a všechny nemocné uzdravil. ¹⁷ Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Naše neduhy sňal a naše nemoci nesl.“ ^[b]

Kdo to vůbec je?

¹⁸ Když Ježíš viděl, kolik je kolem něj lidí, přikázal učedníkům, ať se přeplaví na druhý břeh. ¹⁹ Tehdy k němu přistoupil jeden znalec Písma se slovy: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“

²⁰ Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“

²¹ Jiný z jeho učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi nejdřív odejít a pochovat svého otce.“

²² Ježíš mu odpověděl: „Pojď za mnou a nech mrtvé pochovávat své mrtvé.“

²³ Potom nastoupil na loď a jeho učedníci za ním. ²⁴ Na jezeře se náhle strhla veliká bouře, takže se vlny valily přes loď. On ale spal.

²⁵ Přistoupili tedy a vzbudili ho: „Pane, zachraň nás, vždyť umíráme!“

²⁶ „Proč se bojíte, malověrní?“ řekl jim Ježíš. Potom vstal, okřikl vítr i vlny, a nastal naprostý klid.

²⁷ Učedníci byli ohromeni. „Kdo to vůbec je?“ ptali se. „Vždyť ho poslouchá i vítr a vlny!“

Stádo prasat

²⁸ Když se pak přeplavil na druhou stranu do gadarenského ^[c] kraje, střetli se s ním dva posedlí, kteří vyšli z hrobů. Byli tak nebezpeční, že tou cestou ani nemohl nikdo chodit. ²⁹ Začali křičet: „Co je ti po nás, Boží Synu? Přišel jsi nás předčasně trýznit?“

³⁰ Opodál se páslo veliké stádo prasat. ³¹ Démoni ho tedy prosili: „Když nás vymítáš, pošli nás do toho stáda prasat.“

³² „Jděte!“ řekl jim, a tak vyšli, vstoupili do toho stáda prasat a celé to stádo se rozeběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo. ³³ Pasáci prasat tehdy utekli, a když přišli do města, všechno to o těch posedlých vyprávěli. ³⁴ Celé město hned vyšlo Ježíšovi naproti, a jakmile ho uviděli, žádali ho, ať opustí jejich kraj.