Matouš 18

Slovo na cestu

Učedníci se přou o to, kdo z nich je větší

18 Tehdy Ježíše obstoupili jeho učedníci a ptali se ho: „Kdo z lidí je v nebeském království nejpřednější?“

² Zavolal malé dítě, postavil je mezi ně ³ a řekl: „Dobře mne poslouchejte: Půjde-li vám o přední místa, do Božího království se vůbec nedostanete. ⁴ Ujišťuji vás, že jen s pokornou myslí dítěte tam můžete vejít a něco znamenat. ⁵ Kdo si umí vážit takového nepatrného člověka, prokazuje tím úctu mně. ⁶ Na kom by ztroskotala víra jednoho z těchto maličkých ve mne, tomu by bylo lépe, kdyby ho hodili do moře s mlýnským kamenem na krku.

Ježíš varuje před pokušením

⁷ Běda světu, že se tu dějí věci, pro které člověk ztrácí víru. Pokušení jsou sice nevyhnutelná, ale běda tomu, kdo je působí. Neváhej odložit všechno, co tě odvádí od Boha. ⁸ I kdyby to měla být tvá ruka nebo noha, raději ji utni a zahoď. Lépe je vkulhat do Božího království než skočit oběma nohama do záhuby. ⁹ A kdyby tě tvé oko svádělo ke zlému, zbav se ho! Je lepší získat věčný život jednooký než přijít s oběma očima do věčného zatracení.

Ježíš varuje před pohrdáním jinými

¹⁰ Dejte pozor, abyste nepohrdli ani tím nejprostším člověkem. Věřte tomu, každý z nich má anděla, který ho stále zastupuje před Bohem. ¹¹ Přišel jsem zachránit ztracené. ¹² Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se ztratí, co myslíte, že takový člověk udělá? Nenechá těch devadesát devět na pastvině a nepůjde hledat tu ztracenou? ¹³ A když ji najde, má z ní větší radost než z těch devadesáti devíti, které mu zůstaly. ¹⁴ A právě tak můj Otec nechce, aby sebenepatrnější člověk zahynul.

Ježíš učí, jak jednat s tím, kdo zhřešil

¹⁵ Proviní-li se proti tobě někdo z věřících, vyhledej ho a promluv si s ním mezi čtyřma očima. Přizná-li svoji chybu, udělal sis z nepřítele znovu bratra. ¹⁶ Bude-li neústupný, přizvi ještě jednoho nebo dva z věřících, aby byli svědky rozhovoru. ¹⁷ Když si ani tak nedá říci, pověz to shromáždění věřících. Když neuposlechne ani je, ať je vyloučen. ¹⁸ Mějte přitom na mysli, že co rozhodnete zde na zemi, bude platit i v nebi. ¹⁹ A také platí: spojí-li se dva z vás k modlitbám za jakoukoliv záležitost, nebeský Otec je vyslyší. ²⁰ Tam, kde se už dva nebo tři sejdou, aby jednali podle mé vůle, tam jsem já s nimi.“

Ježíš vypráví podobenství o nemilosrdném věřiteli

²¹ Potom mu Petr položil otázku: „Pane, když se proti mně můj bližní opakovaně prohřešuje, kolikrát mu mám odpustit? Sedmkrát?“ ²² Ježíš mu odpověděl: „Ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.

²³ Pán Bůh s námi jedná jako král, který se rozhodl provést vyúčtování se svými podřízenými. ²⁴ Mezi prvními mu přivedli jednoho, který měl u něj miliónový dluh. ²⁵ Ten muž však neměl na zaplacení. Král tedy nařídil, aby ho s celou rodinou prodali do otroctví, rozprodali jeho majetek, a tak uhradili dluh. ²⁶ On však před králem padl na kolena a prosil ho: ‚Pane, měj se mnou trpělivost a já všechno zaplatím!‘

²⁷ Králi bylo líto toho člověka, propustil ho a dokonce mu celý dluh odpustil. ²⁸ Sotva však ten muž vyšel od krále, potkal člověka, který mu dlužil nepatrnou částku. Popadl ho a křičel: ‚Hned mi vrať, co jsi dlužen!‘

²⁹ Ten chudák si před něj klekl a zoufale ho prosil: ‚Měj strpení a já ti zaplatím!‘ ³⁰ Ale věřitel stál na svém a dal ho zavřít do vězení, dokud dluh nezaplatí. ³¹ Svědky té události to pobouřilo a šli to oznámit králi. ³² Ten si předvolal nemilosrdného věřitele a řekl mu: ‚Ty ničemo! Jak velký dluh jsem ti odpustil, když jsi mne prosil! ³³ A tys nemohl odpustit svému druhovi tak směšnou částku?‘

³⁴ A rozhněvaný král jej potom dal zavřít, dokud svůj dluh do posledního haléře nezaplatí. ³⁵ Tak bude jednat můj nebeský Otec s vámi, jestliže nebudete ochotně odpouštět druhým.“