Matouš 12

Slovo na cestu

Učedníci vymílají v sobotu obilí

12 Jednou v sobotu, sváteční den židů, procházel Ježíš se svými učedníky obilným polem. Učedníci měli hlad, trhali klasy a jedli zrní. ² Farizejové to viděli a žalovali Ježíšovi: „Podívej se, tvoji žáci dělají, co je v sobotu zakázáno!“

³ Ježíš na to: „Cožpak jste nečetli, co učinil král David, když on a jeho družina byli hladoví? ⁴ Jak vešli do chrámu a jedli posvátné chleby, které směli jíst jen kněží? ⁵ Nebo jste nečetli v Mojžíšově zákoně, že kněží v chrámu pracují v sobotu? Porušují sobotní klid, a přesto jsou bez hříchu. ⁶ Ale říkám vám, že je tu někdo, kdo je víc než chrám. ⁷ Kdybyste rozuměli biblickému slovu ‚Nejde mi o oběti, ale chci, abyste byli milosrdní!‘ pak byste nikoho neodsuzovali neprávem. ⁸ Kristus je pánem i nad sobotou.“

Ježíš v sobotu uzdravuje muže s ochrnutou rukou

⁹ Odtud šel do synagogy. ¹⁰ Tam byl člověk s ochrnutou rukou. Farizejové hledali nějakou záminku, aby mohli Ježíše obžalovat, a proto se ho otázali: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat?“ ¹¹ On jim na to řekl: „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovci a ta by spadla v sobotu do rokle, nepodnikli byste vše, abyste ji vytáhli? ¹² Oč cennější je člověk! Proto je správné dělat dobro i v sobotu.“ ¹³ Obrátil se k postiženému a řekl mu: „Natáhni ruku!“ On to udělal a byla zdravá jako ta druhá. ¹⁴ Farizejové odešli a radili se, jak by Ježíše zneškodnili.

Velké zástupy následují Ježíše

¹⁵ Ježíš to poznal a odešel odtud. Mnozí ho však následovali a on uzdravil všechny nemocné. ¹⁶ Ale přikázal jim, aby o něm moc nemluvili. ¹⁷ Tak se naplnilo Izajášovo proroctví:

Náboženští vůdcové obviňují Ježíše z posedlosti

²² Pak přivedli k Ježíšovi slepého a němého člověka. Ježíš ho uzdravil, takže viděl a mluvil. ²³ Lidé užasli a říkali: „On je snad opravdu Boží král z rodu Davidova!“ ²⁴ Ale slyšeli to farizejové a namítali: „Vždyť neuzdravuje jinak než s pomocí temných sil!“

²⁵ Ježíš však poznal, co si myslí, a proto řekl: „Rozdělené království končí v ruinách a žádné město nebo domov vnitřně rozdvojené neobstojí. ²⁶ Tak nemůže satan vyhánět satana. Jak by pak obstálo jeho království? ²⁷ Já, podle vás, odstraňuji temnotu ve jménu duchovní tmy. I mezi vámi jsou lidé, kteří bojují proti temným silám. Zeptejte se jich, jakou mocí to činí. ²⁸ Jestliže já ovšem vyháním zlo v moci Božího Ducha, pak už k vám přišlo Boží království. ²⁹ Když chce někdo ukrást věci z domu silného člověka, musí ho nejdříve svázat, a pak si to může odnést. Tak i ze satanovy moci může vysvobodit jen ten, kdo je silnější než on.

³⁰ Kdo není se mnou, je proti mně, kdo se mnou neshromažďuje, rozhazuje.

^31-32 Co mluvíte proti mně, to vám může být odpuštěno. Ale pozor – nemluvte proti moci Ducha, který působí skrze mne. To vám Bůh nikdy neodpustí.

³³ Jaký strom vypěstujete, takové ponese ovoce. Dobrý dobré, planý plané. ³⁴ Vy podvodníci! Jak byste mohli mluvit dobré, když jste zlí? Čím srdce oplývá, tím ústa přetékají. ³⁵ Dobrý člověk rozdává z dobrého pokladu svého srdce a zlý člověk ze zlého. ³⁶ Počítejte s tím, že budete skládat účty z každého neupřímného slova. ³⁷ Vaše slova o vás rozhodnou: buď vás ospravedlní, nebo odsoudí.“

Náboženští vůdcové žádají, aby Ježíš učinil zázrak

³⁸ Potom žádali farizejové a učitelé zákona Ježíše, aby se prokázal nějakým zázrakem. ³⁹ On jim však odpověděl: „Vězíte v hříchu a zatvrzelosti, a proto vyžadujete další důkazy. Nedostanete je! ⁴⁰ Tak jako věříte, že byl Jonáš tři dny a tři noci v útrobách mořského živočicha, tak budete muset uvěřit, že Syn člověka třetí den vstane z hrobu.

⁴¹ Lidé z Ninive vystoupí na soudu proti vám a usvědčí vás, protože oni vzali vážně Jonášovu zvěst. A k vám mluví ten, kdo je víc než Jonáš.

⁴² Královna ze Sáby vystoupí na soudu jako další svědek proti vám. Neváhala přijet z daleké země, aby poznala Šalomounovu moudrost. A tady je někdo větší než Šalomoun.

^43-45 Když je z člověka vyhnán nečistý duch, hledá, kde jinde by se zabydlel. Ale nechce se snadno vzdát prvního hostitele. Když vidí, že srdce toho člověka je sice vyčištěné a upravené, ale zůstává prázdné, nastěhuje se tam zpět se sedmi společníky horšími, než je sám. Takový člověk je na tom potom hůř než předtím. To nebezpečí hrozí i vám.“

Ježíš říká, kdo tvoří jeho rodinu

⁴⁶ Ježíš ještě mluvil v přeplněném domě, když přišla jeho matka a bratři. Čekali venku, protože s ním chtěli mluvit. ⁴⁷ Když ho jeden z davu upozornil, že na něho čekají, ⁴⁸ řekl: „Kdo je má matka a moji bratři?“ ⁴⁹ Ukázal na své učedníky se slovy: „To je moje rodina. ⁵⁰ Každý, kdo poslouchá mého nebeského Otce, je můj bratr, sestra i matka!“