Lukáš 4

Bible 21

Je psáno

4 Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého a Duch jej vedl na poušť. ² Čtyřicet dní tam byl pokoušen ďáblem a v těch dnech nic nejedl. Když ty dny uplynuly, vyhladověl.

³ Tehdy mu ďábel řekl: „Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, ať se promění v chleba.“

⁴ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ.‘“ ^[a]

⁵ Potom ho ďábel odvedl vzhůru a v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa. ⁶ „Dám ti všechnu moc a slávu těchto království,“ řekl mu ďábel, „neboť mi byla předána a mohu ji dát, komu chci. ⁷ Když se mi pokloníš, bude to všechno tvoje.“

⁸ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.‘“ ^[b]

⁹ Tehdy ho přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Boží Syn, vrhni se odsud dolů. ¹⁰ Je přece psáno:

¹² Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha.‘“ ^[d]

¹³ Když ďábel dokončil všechno to pokušení, opustil jej a čekal na další příležitost.

Duch je nade mnou

¹⁴ Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí. ¹⁵ Učil v jejich synagogách a všichni ho chválili.

¹⁶ Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl. ¹⁷ Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno:

²⁰ Potom knihu zavřel, vrátil ji sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj. ²¹ Začal jim vysvětlovat: „Dnes se toto Písmo naplnilo, když jste je slyšeli.“

²² Všichni mu přikyvovali a divili se slovům o milosti, jež mu plynula z úst. Říkali také: „Copak to není Josefův syn?“

²³ Na to jim odpověděl: „Asi mi povíte to rčení: ‚Lékaři, uzdrav se sám! Co jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum, udělej i tady, kde jsi doma.‘“

²⁴ Potom dodal: „Amen, říkám vám, že žádný prorok není doma vážený. ²⁵ Řeknu vám popravdě, že za Eliášových dnů, když se nebe zavřelo na tři roky a šest měsíců a po celé zemi byl veliký hlad, v Izraeli bylo mnoho vdov, ²⁶ ale Eliáš nebyl poslán k žádné z nich – jen k jedné vdově do sidonské Sarepty. ^{[f] 27} A za proroka Elíšy bylo v Izraeli mnoho malomocných, ale žádný z nich nebyl očištěn – jen syrský Náman.“ ^[g]

²⁸ Všechny, kdo to v synagoze slyšeli, popadla zuřivost. ²⁹ Vstali a hnali ho ven z města až na okraj hory, na níž bylo jejich město postaveno. Chtěli ho shodit dolů, ³⁰ ale on prošel jejich středem a mířil dál.

Zázraky v Kafarnaum

³¹ Sestoupil do galilejského města Kafarnaum. Když tam v sobotu učil, ³² lidé žasli nad jeho učením, protože jeho slovo mělo moc. ³³ V jejich synagoze byl člověk posedlý nečistým duchem a ten hlasitě vykřikl: ³⁴ „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“

³⁵ „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ Démon jím smýkl doprostřed a vyšel z něj, aniž by mu ublížil.

³⁶ Všech se zmocnil úžas a začali se dohadovat: „Co je to za slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vycházejí?“ ³⁷ A zpráva o něm se šířila po celém okolí.

³⁸ Potom vstal a odešel ze synagogy do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla sužována vysokou horečkou, a tak ho za ni poprosili. ³⁹ Postavil se nad ni, pohrozil horečce a ta ji opustila. Ona pak hned vstala a začala je obsluhovat.

⁴⁰ Všichni, kdo měli nemocné různými neduhy, je k němu při západu slunce přiváděli a on na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je. ⁴¹ Z mnohých vycházeli démoni s křikem: „Ty jsi Boží Syn!“ On je ale okřikoval a nenechal je mluvit. Věděli totiž, že je Mesiáš.

⁴² Když se rozednilo, Ježíš odtud odešel na opuštěné místo. Zástupy ho hledaly, a když přišly k němu, chtěly ho zadržet, aby od nich neodcházel. ⁴³ On jim však řekl: „Musím ohlašovat Boží království také jiným městům; to je mé poslání.“ ⁴⁴ Kázal tedy v judských ^[h] synagogách.